NYC DIARY _ 2 -Jak se letělo do NYC? – Přímý let s NOUZOVÝM PŘISTÁNÍM


Když jsem věděla, že poletím do NYC bez přestupů, byla jsem nadšená. Devět hodin letu mi přišlo jak nic, jelikož mě létání baví. Ani na chvilku jsem nepochybovala o tom, že by se let mohl, jakkoliv prodloužit a počítala jsem, že mi tudíž půl dne zbyde. Ale byl tu zkrátka háček.

Před odletem
Den před odletem jsem kontrolovala počasí, abych si podle toho mohla zabalit. Oficiální stránky počasí USA hlásili velkou bouři nad NYC na další den. „To je fajn,“ říkala jsem si. Protože mě napadlo, že lepší, když bude pršet v den příletu, kdy toho stejně moc neudělám než další dny, na které mám již náročné plány.


Den odletu
Konečně jsem dorazila v osudový den na letiště. Dala jsem si u Paula něco dobrého a sladkého k snědku, což je moje travel tradice a než jsem se nadála seděla jsem v letadle společnosti Delta. S touto společností jsem letěla poprvé a musím ji velice pochválit. Všude byly velice milé letušky všeho věku. Dokonce dvě z nich se mnou debatovali o hříšném tanci, jelikož nás na toto téma dovedlo mé cestovní tričko, a tak bylo jasné jaký další film si pustím.

Na dlouhých letech mám ráda, že si můžete číst, poslouchat hudbu, hrát hry či sledovat filmy na televizi, jenž je na sedačce před vámi. Zkrátka takový čas pro vás.

Průběh
Všem cestujícím se na začátku rozdali sluchátka, horké ručníky, deky, polštáře, masky na spaní, špunty do uší a menu. V menu byla jak vegetariánská jídla, tak i zdravé pokrmy či trochu fastfoodu, avšak to bylo úplně jedno, jelikož vám snad každou hodinu přinesli něco dalšího až jste nestíhali ani jíst. Pitný režim jsem dodržovala formou vína a později se mi to na nervy vyplatilo.

Postupně jsme se přibližovali k NYC, avšak čas, jenž ukazoval za jak dlouho máme přiletět se neměnil. Už to signalizovalo, že je někde chyba. Když se čas neměnil již přes hodinu, začali se lidé vyptávat. Mě to bylo trošku fuk, já moc nevnímala, jelikož jsem zažila i delší lety. Na toto navázaly turbulence, ale opět mi to přišlo v pořádku, i když byly občas opravdu silné.
Poté se vyhlásilo, že se hledá v letadle doktor, jelikož je ve předu nějaký problém a znáte reakci lidí… Všichni se začnou ohlížet a zvědavě čekají, jestli máme doktora či kde se co mele. Nakonec se však přece někdo zvedl a šel dopředu směrem k pilotům.

Uběhl další čas a my začaly kroužit nad NYC a pilot konečně promluvil. Bohužel jsme kvůli bouři nedostali povolení přistát, a tak se musíme udržovat ve vzduchu, a tak, abychom nepřekáželi ostatním letům a nejsme ani na čekací listině první.
Po hodině a půl promluvil pilot po druhé. Bouře stále trvá a vyskytla se komplikace – dochází nám palivo, a tak musíme nouzově přistát. Najít však někde povolení a někoho, kdo by nám palivo poskytl nebylo jednoduché.
Nakonec jsme přistáli na malém letišti, které vypadalo jako vojenská základna. Kolem nás navíc nic nebylo, a tak jsem ani pořádně nevěděla kde to sem. Ke zpoždění přibily skoro další dvě hodiny, a tak nervozita stoupala a my doufaly, že doletíme do NYC ještě tentýž den.

Štěstí se však usmálo a letadlo opět vzlétlo. Za další hodinu a půl jsme začali klesat na správné letiště JFK a já si tak mohla oddechnout. Avšak doba letu a celý ten přesun byl pomalu jak celý jeden den.
 Do NYC jsme přiletěli se západem, a proto jsem se zmohla jen na chycení taxíku a ubytovaní. Na ostatní nezbylo síly.

Ten večer jsem sice padla za vlast, ale spalo se mi sladce ve své krásné huňaté postýlce s výhledem na NEW YORK.

Vaše J.

P.S. Z předchozího článku už ten pokoj trochu znáte. Více z něj bude i ve videu, které bude spolu s ostatními později, střih se trochu nestíhá a zítra již článek o mém prvním dnu v NYC po pěti letech.

Přeji vám krásné dny plné snů!

Těsně po vzletu

 Naše letadlo - letiště Václava Havla ČR



 "Kde to nouzově přistáváme?"

Už zase letíme! Svět je ještě v pořádku :D 

V dohledu již New York City 

Pod spící rouškou klesáme.

 VÍTEJTE NA JFK! 


Share:

0 komentářů

Používá technologii služby Blogger.