Moje prázdniny - Karpathos, škola, práce, věštění a jóga

    Prázdniny pomalu končí, a tak si říkám, že je na čase Vám povědět, jaké byly ty moje. Popravdě mi zase tak nějak proklouzly mezi prsty a já si začínám uvědomovat, že brzy slovo prázdniny nahradím slovem dovolená, a pak už budu jen čekat na prázdniny svých dětí. V tomto nostalgickém duchu se asi moje prázdniny i vedly.

 (Můj malý konec světa - Ostrov Karpathos, město Olympos, foceno na OlympusPen Terezou Scarlett) 

   Prázdniny mi začaly kolem června, kdy jsem úspěšně složila zkoušky na AKAZ. Poté jsem se rozloučila se ségrou, která hledá dobrodružství po Irsku (proto stojí za to koukat na její blog), uzdravila jsem se (což jsem i patřičně oslavila) a pak přišla otázka, co dál. No, znáte mě, nejšťastnější jsem, když jsem plně zaneprázdněná. A jelikož to chtělo práci, nastoupila jsem k mé oblíbené značce ALDO, kde jsem poznala boží tlupu přátel. Každý z nich je jiný a něčím výjimečný, a tak jde práce od ruky a s úsměvem na tváří. Jako bonus jsem si samozřejmě dovybavila skříň na způsob Carrie Bradshaw – to znamená spousta originálních, nádherných, barevných a ozdobených bot i za cenu nějaké té bolesti. Mě však občasná módní nepohodlnost nevadí, když jde o tak božské kousky. Mimochodem mi to i často připomnělo pohádku o Popelce, protože kdybych byla v té pohádce já, tak by Popelka s princem neodjela a nežila šťastně až do smrti, jelikož já se narvu do jakékoliv líbivé boty, ať je neuvěřitelně malá či velká a nemusím si sekat ani prst, ani patu. (Z originálu bratří Grimmů)

(Jedny z těch pohodlnějších ALDO bot - BTW kamínky přežily i moře a všechno)


   Další dobrý bod pro mě byl, že jsem část prázdnin prořídila. Řízení mě zase začalo neuvěřitelně bavit a strach z toho, že mě potká osud jako v roce 2016, mě opustil. A tak mi síla vesmíru seslala ukončení tohoto sporu, za což jsem nejvíce vděčná. Spadl mi zkrátka kámen ze srdce.

   Když už jsme u toho vesmíru, věřili jste někdy v sílu myšlenek? Já v ní už momentálně věřím. Mám životní koučku, která je momentálně můj úžasný nakopávač. Začala jsem o sobě samé smýšlet jinak, nechala jsem minulost minulostí a začala přemýšlet o přítomnosti, protože podle ní se může formovat budoucnost. Díky tomu mi je teď zatraceně líp. Takový ten tlak, který jsem cítila, jaká musím být, kolik mám vážit, co můžu a nesmím nosit, jak se chovat… ten tlak, co se vytvořil v průběhu let, jsem doslova nakopala do zadku. Konečně věřím – tedy, vlastně vím -, že tenhle boj už jsem navždy vyhrála, a tak se mi můžou dít už zase jen ty krásné věci. Pokud Vás to blíže zajímá, doporučuji knihu Jak si správně přát. Zajímavé čtení, pak už jen záleží na vašem postoji.

(šaty MOHITO, plavky CALZEDONIA, boty ALDO, kabelka MICHAEL KORS)

   Trochu nyní k těm mým milovaným knihám! Momentálně je náš knižní vztah ve šťastném stádiu, kdy jich zvládám přečíst pět měsíčně. Přemýšlím, že by nebylo špatné o tom psát či točit, protože například milovníci Greena, jako jsem já, by měli vědět, že se jim může ze začátku knihy Jedna želva za druhou zvednout žaludek, jelikož popis rány je opravdu too much a velké konečné rozzuzlení je zkrátka divné, takže za mě nic moc. Avšak všem z celého srdce musím doporučit knihu Láskou ji nespoutáš, garantuji vám chycení vašeho srdce, ať jste jací jste. A první místo je Já, Simon – nu, jaké překvapení, že? Vůbec žádné. A takto mohu do aleluja pokračovat, ale to možná jindy.

(knížka vždycky všude a tady zrovna na klíně :D, plavky CALZEDONIA, brýle ALDO, šátek MOHITO)


   Pokud se vrátíme zpět k nastavení hlavy – mám novou kartářku a nakazila jsem celé své okolí, tudíž tam skoro všichni byli. První výklad mě tak vystrašil, že jsem ji poslechla a zamotala své karty osudu rozumem a svými rozhodnutími a společně s intuicí jsem ho změnila. Vám ho ale nepovím, jelikož si ho hodlám pro sebe nechat a chci, aby se do puntíku splnil.

    Teď se už konečně dostáváme, možná pro vás, k zajímavější části mých prázdnin. Teď vám trochu povyprávím o mém jógovém pobytu na ostrově Karphatos v Řecku.  Ostrov Karpathos je menší ostrůvek, který dokážete autem projet za dva dny. Městečka jsou malá, místní obyvatelé velice milí a veselí a pláže „přelidněné“ ve smyslu, že pokud je vás na pláži (která je mimochodem obří) 10, je to hrozně moc.
   Jela jsem tam s Janou Najbrtovou, kterou již z mých článků znáte, a právě ona byla instruktorkou ranní a večerní jógy, kterou já absolutně zbožňuji.  Pod pojmem jóga si však nepředstavujte žádnou nudu, ale zábavu a zároveň těžkou dřinu, jelikož pracujete s celým svým tělem a posilujete všechny svaly. Já se upřímně potila jak prase a horko tomu často pomohlo, ale pochvala, že se každý den zlepšuji mě hřála do srdíčka a jóga zkrátka momentálně v mém žebříčku sportů vede, i když s ní velice bojoval paddleboard, jenž jsem si na Karpathosu poprvé vyzkoušela. Získat potřebný balanc, směr, vědět, jak pádlovat, je velká zábava, ale dá se to vše naučit rychle, a tak jsme poté dělali i trochu kraviny a zkoušeli jógové pozice právě na již zmíněném paddleboardu. Byla to neuvěřitelná zábava a už mi chybí se jen naučit surfovat.
   Na Karpathos jsem se také sblížila s úžasnou, báječnou a prostě skvělou Terezkou Scarlett, která je nejen úžasný člověk, skvělá kamarádka, ale také i designerka a věřím, že jednoho krásného dne mi právě ona navrhne dům a bude pomáhat s pokoji, designem atd. Pokud tedy přemýšlíte o renovaci, tak k ní mrkněte na instagram a uvidíte, jak ji budete chtít mít po ruce.
   Řecko jsem si opravdu patřičně užila. Občas, když zkrátka nic moc neočekáváte, přijdou milá překvapení. Hodně jsem relaxovala, přemýšlela, sportovala a rozhodně mi to hodně prospělo. Kdybyste k tomu měli nějaké další otázky, tak se nebojte zeptat. Každopádně, jako dovču doporučuji.

(PADLBOARD NEJDE NEMILOAT -fotila Tereza Scarlett)


   No a už se momentálně blížíme k dnešku. Protože po Řecku jsem trávila čas s mojí milovanou rodinou, protože být s rodinou je zkrátka důležité. Začala jsem psát, vytetovala jsem si obočí, mám tetování (o obou tetování zvláštní článek), začala jsem psát, a dokonce i natáčet a vyrazilo mi dech kolik z vás mě čte, kolika z vás jsem chyběla a kolik z vás nyní až neuvěřitelně pro mě přibylo, a právě toho si moc vážím, a právě vy jste můj pohonný motor-  a já budu ráda ten váš.

   Tak to je zkráceně asi vše. Nechtěla jsem se moc rozkecat, protože koho baví ty moje slohovky :D, ale zase mi ta ruka jela své. Tentokrát však s ještě větším úsměvem na tváři. Doufám, že jsem nic nevynechala, a jestli ano, tak pokud víte co, pište. Pokud vás něco zajímá, tak se o tom rozepíšu příště.
   No, a jako vždy, na co se v příštích dnech můžete těšit? Testuji momentálně hodně kosmetiky od Ladybio, Estee Lauder atd. – recenze tudíž zase budou. Knihy jsou mou vášní, nelze je tedy nechávat v koutě. Můj šatník praská ve švech, a tak by měl taktéž dostat svůj prostor, mé srdce stále plní láska, a tak ty moje láskyplné chvilky budou možná opět ztvárněny, a ještě stále jsem kavárenský povaleč a již brzy zaplaví můj blog růžová kavárna. Občas si říkám, proč se rovnou nedám na růžový život, protože jako cukrová vata se cítím dobře (a ta blond tomu pomáhá).
Nu, a už chybí jen říct, sledujte i instagram, jelikož mě čeká velký výlet do mé oblíbené země. Kdo uhodne kam?

Mějte se zatím krásně!
Vaše J.

P.S. Každé ráno vstanu, protože ráda žiju.

                                  (Nikdy nevíš koho potkáš, a tak nesundavám podpatky.)
Outfit: klobouk ALDO, triško DIRTY DANCING H&M, kabelka MICHAEL KORS, džíny PRIMARK, boty BAŤA

                       (Já a Janička Najbrtová na letišti Václava Havla. Crazy as always...)

( Co by to bolo za dovču, kdybych neviděla východ či západ slunce. Tentokrát šlo o východ a mé srdce stejně pokaždé plesá.) 

                         (Občas se stačí zastavit a pozorovat, co je kolem a pocítíte kousek štěstí.)

                     (Naše úča všude s náma aneb když se učíš celej pobyt. Jana Najbrtová)

                               (Když se tvoří umění. Božská interierka Terezka Scarlett)

  (Tato fotku jsem vyfotila za jízdy. Stále nevím, jak se to povedlo, ale upřímně jsem si ji zamilovala.)
                                                          Když OlympusPen dělá divy

                                      (Barvy nebe dodávaly pocit, že jsem v ráji. Karpathos)

                          (Na co koukat do foťaku, když všichni koukaj do dálky. :D)

                       (Už do smrti mi asi každá druhá lampa bude připomínat LA LA LAND)        

                            (OLYMPOS - zachovalé tradiční městečko na ostrově Karpathos)

                                                        (Já se vždycky držím zuby nehty.)


Tags:

Share:

0 komentářů

Používá technologii služby Blogger.