Zápisník jedné lásky - Nicholas Sparks


 Když řeknu jméno autora Nicholas Sparks, tak mnoho lidí ani netuší, kdo to je. Přitom jeho díla velice dobře znají díky filmovému zpracování. Já jsem však stále ještě klasická, a i když miluji filmy, tak si Sparksovo příběhy i velice ráda přečtu. Musím se přece přesvědčit, že jsou stejně úžasné jako ty líbezné filmy, co mě pokaždé chytí za srdce a učí mě milovat. Víte, které dílo vás však naučí nejvíc o lásce, vášni a životě? Nepřekvapí Vás, že zrovna v tomto zfilmovaném dílu hraje Ryan Gosling, můj oblíbenec. Už jste na to určitě přišli! Jde o knihu The Notebook neboli v českém překladu Zápisník jedné lásky.

Bože můj, jsou asi ta správná slova, protože mě kniha nadchla víc jak film, a to jsem ani trochu nečekala, že je to vůbec možné. Pokud Vám film přišel božský, tak kniha vám připomene ráj.

Již na první stránce jsem našla úžasné poučení o životě a lásce, která chytne i toho největšího antiromantika a já Vám ji samozřejmě musím citovat:
„Dobrá koupě, šťastná koupě – tohle rozhodně nemůže říct o svém životě každý. Ale nevykládejte si to špatně. Nejsem ničím zvláštní, tohle vím bezpečně. Jsem obyčejný člověk s obyčejnými myšlenkami, vedl jsem a vedu obyčejný život. Nikdo mi nikdy nepostavil pomník a mé jméno bude zapomenuto. Miloval jsem však druhého celým svým srdcem a celou svou duší – a to mi vždycky stačilo.“

Tahle citace mi připomíná hodnoty, kterých jsme si časem přestali vážit. Hodnoty, jež nám mohou přinést štěstí a učí nás se radovat z maličkostí. Tyto myšlenky vám vypraví hlavní hrdina Noah, který prožil ztrátu matky již v raném dětství. Jeho otec ho naučil číst poezii, hrát na kytaru a taky ho naučil vážit si tvrdé práce. Noah si prošel i válkou a brzy po ní ztrátou otce, a přesto si nechal svou jemnost a myšlenku prožívání každého dne na plno a s vlídností. Vybudoval dům z ničeho a vlastníma rukama což ho i podle popisu vytvarovalo do přitažlivé postavy, avšak před válkou potkal nádhernou dívku jménem Allie a právě ona se stala jeho první a jedinou láskou, žádná žena ji nikdy nepřekonala. Právě pro ni po válce vše budoval i když ani nevěděl kde je a zdali nezapomněla. Ona si ho samozřejmě našla a prožili tu samou vášeň jako poprvé. Avšak Allie je již tou dobou zasnoubená s někým jiným.

Nechci vám však z příběhu tolik prozrazovat, jelikož to hrdinové neměli jednoduché a příběh začíná o mnoho let později a často nevíte, zdali spolu tento krásný pár zůstal a kým vlastně ten příběh začíná a proč. V tom je možná to kouzlo. Objevujete nové sladké i trpké informace na každé stránce a společně pak vyvrcholí do příběhu, který Vám sebere dech. I já tuto knihu přečetla, jak se říká na jeden nádech, a protože jsem slíbila, že další podrobnosti příběhu neprozradím, abyste zůstali na pospas krásné knize či kouzelného filmu, řeknu vám krásná tajemství, které mi přečtením této knihy byla odhalena či čím je kniha ojedinělá.

Překvapilo mě, jak jemně se dá popsat erotika v této knize. Část, o milování Noaha a Allie či jak jeden druhého vnímá a snaží se udržet svůj chtíč, je tak jemná, vášnivá a vzrušující. Ani jsem nečekala, že takový poklad slov objevím. Zahoďte tedy padesát odstínů, tady totiž naleznete dva pohledy. Pohled muže a ženy a díky tomu ucítíte jejich božskou a neukojitelnou rozkoš. Pro přesvědčení mi dovolte úryvek:          „Zavřela oči, a když jí pomalu a zlehka přejížděl prsty nahoru a dolů po paži, rozevřela rty. Líbal ji na šíji, na tvář, na oční víčka a ona cítila vlhkost jeho úst na každičkém místě jehož se svými rty dotkl. Vzala jeho ruku a vedla ji ke svým ňadrům. Z hrdla se mu vydal chraplavý zvuk, když se jich dotkl skrze tenkou látku košile.“
-       Tohle je však jen jeden příklad z jedné kapitoly, která je plná chtíče, lásky, zdrženlivosti, ale nakonec i poddání se vášně a něžného milování. Avšak slova musíte vychutnávat na jazyku a svou představu nechat volnou, stejně tak to i možná zamýšlel Nicholas. Chtěl dostat čtenáře za hranice jejich dostupné a čisté fantazie.


Další neobvyklost této knihy jsou verše Walta Whitmana, které často Noah cituje a tím odhaluje, že je inteligentní mladý muž, i když je z nižší vrstvy. Tyto citáty dílu dodávají určité napětí a tiché vyznávání lásky.
V knize se také objevuje spoustu dopisů, které vám připomenou, jaká je škoda, že takové dopisy si již vzájemně nepíšeme. Já z toho hned dostala chuť jeden napsat své lásce. Avšak, co by mi řekl na kus papíru, jenž by objevil v tašce? Byl by nadšen ze slov vyjadřující mou náklonost, vášeň, chtíč a lásku? Toť otázka, jelikož žiju v 21. Století a láska je často sprosté slovo nebo lež.
Na téhle knize však nejvíc miluji, jak je realistická. Není to přetažený příběh za vlasy, není to nic nemožného ani magického. Je to zkrátka příběh dvou lidí, kteří se zamilovali, odloučili a nalezli se. Příběh dospívání i stárnutí. Příběh propleten dalšími vztahy, ale i věrností. Příběh jedné zapomenuté paměti. Zkrátka příběh, který opravdu dokáže napsat jen život sám.

Co Vám však musím rozhodně říct na konec, že tato kniha vám dodá naději. Naději, že když někoho milujete, tak to jen tak nevyprchá. Ukáže vám, že jeden po druhém můžete toužit i ve stáří, a že život je dar, který se má prožít. Jen si vyberte cestu a jděte zatím, co si přejete, protože když to nevzdáte, tak se vám to splní.

Vaše MJ

P.S. Vždy je za co bojovat.




Tags:

Share:

0 komentářů

Používá technologii služby Blogger.