Dopisy mé lásce – Dopis I. Sbohem …

7:18:00

 Lásko,

Nikdy by mě nenapadlo, že tohle budu psát. Ve světě, kde je pošta pomocí emailu, píšu dopis. Píši ho na počítači, protože můj škrabopis by si nepřečetl. Možná také píšu na počítači, protože nevím, zda budu mít takovou odvahu ti ho poslat. Ani přesně nevím, kam bych ho poslat mohla.
Nevím, zdali začít s poděkováním, když začínám od konce.
Pamatuji si, když si poprvé ode mě něco četl. Řekl si, že se ti moje psaní moc líbí. Moc jsem si vážila toho, že mé práce čteš. Podle tebe je v psaní má síla, já bych to však nazvala emocemi. Emoce tvoří má slova a ty si se stal mou inspirací. Nikdy ti asi nedokážu říct, jak moc si cením toho, že mi tě život přivedl, i když možná jen na chvíli. S tebou jsem poznala to nejcennější, co v životě je. Lásku.
Mnohokrát jsem v životě zakřičela, že už se nikdy nezamiluju a nikdy už nebudu nikoho milovat. Na pár chvil jsem lásku vyměnila jen za rozum. Myslela jsem si, že vztah je o krátkém vzplanutí a poté o domluvě. Rozhodla jsem se tedy být sama a chtěla jsem jít hlavně za kariérou. V tom jsi přišel ty. Nejen, že si změnil mé přesvědčení, ale já poprvé v životě někoho doopravdy milovala.
Jsi asi první člověk, co o mě ví opravdu všechno. Nikdy jsem si před tebou nehrála na někoho jiného. Nemusela jsem se přetvařovat, něco ti zatajovat nebo jsem ani neměla strach se ti svěřit. Víš celou mou minulost a u tebe jsem našla snad poprvé pochopení. Vím, že ten člověk, který seděl naproti tobě, jsem byla opravdu já.
Nikdy si to nevnímal, ale tolikrát si mi pomohl. Kdykoliv jsem se ti zadívala do očí, tak jsem se ztratila. Jsou tak modré. Nikdy nezapomenu na první úsměv, který si mi věnoval. Pokaždé, když se usměješ, musím se smát i já. Nikdy mě nikdo nerozesmál, tak jako ty.
Velkou část života jsem snila, že se na mě někdo bude dívat láskyplným pohledem, a právě ten jsem našla u tebe. Pro mě je náš příběh, ten nejhezčí, i když je zakázaný.
Nikdy jsem ti to neřekla, ale snažila jsem se. Mé pokusy říct ti, jak moc tě miluju se vytratili, kdykoliv si mě chytil za ruku. Nedokázala jsem to, protože jsem měla strach, že tě poté ztratím. Jednou jsem ti to však pošeptala, ale doteď nevím, jestli si mě slyšel. Vím, jak moc zakázané tyhle dvě slova jsou, a proto jsem ti je jednoho dne vyjádřila netradičním způsob. Vím, že tohle určitě víš.
Ano bylo to po láhvi vína a my probíraly filmy, které tak milujeme a dostaly jsme se k tomu, že si ještě pořád neviděl La La Land. Film, který nikdo nemiluje víc než já a spousta lidí nechápe, proč jsem jím, tak posedlá. Můj důvod? Pamatuješ? Ty.
La La Land jsem poprvé viděla v tom týdnu, kdy jsem tě potkala. Myslela jsem celý týden na to, že možná láska existuje a někde v tom davu na mě také někdo čeká, jen musím vyjít ven. Stejně jako Mie se mi, ale ten večer nikam nechtělo. Naštěstí jsem měla tanečně vystupovat. Pak jsem tě uviděla. Sedět klidně v obleku a ty ses na mě podíval. Nejdříve jsem uhla, ale musela jsem se na tebe podívat znovu a znovu, až si se na mě usmál. V tom jediném momentu, tam pro mě nebyl nikdo jiný než ty. Celá moje odvaha padla na to tě oslovit, ale o tom už je jiný dopis.
Celou tu dobu jsem myslela, že podle situací jsem já Mia a ty můj Sebastian. V tvé podpoře jsem cítila šanci, že si splním své sny, ale až nyní jsem si uvědomila jedno. Já jsem víc Sebastian. Mé sny se totiž změnili ve chvíli, kdy si přišel. Pro mě znamená vše tě jen vidět a může jít klidně vše stranou. Udělala bych pro tebe všechno, ale vím, že to nejlepší, co mohu udělat se skrývá v bolesti.
Vždycky si říkal, ty budeš ta, co odejde. Vím moc dobře, že to bude opačně. Ty jsi ten, co bude muset opustit mě a já stejně jako Seb tě budu muset nechat jít, protože tě miluju.
Vím, že je to tak správné. Chci, aby si byl šťastný a dosáhl všeho, co si přeješ. Bohužel také vím, že já tam nezapadám. Být se mnou je riskantní a můžeš kvůli mně ztratit vše. Právě to bych nechtěla. Nikdy bych nechtěla víc než tě moci vidět, dotknout se tě, políbit tě, mít tě na pár chvil. Jsem nejšťastnější s tebou, ale když tak moc někoho miluješ, sobectví odchází a ty myslíš na to, co je pro toho druhého nejlepší. A ty budeš muset odejít a já tě musím nechat.
Už chápu, proč jsem často označená od své kamarádky větou You are so romantic …
Jsem, možná bohužel. Kdybych však nebyla, tak v mém životě nevznikají, tak romantické chvíle. S tebou jich mám v hlavě spoustu. Bohužel s tím přichází i bolest a já nevím, jak snesu tu svou, ale zvládnu to, protože mě bude hřát pocit, že je vše, jak má být a ty jsi šťastny.
Věřím, že jednoho dne se zase potkáme a scéna se od konce LA LA LANDu nebude lišit. Můžu si představovat, co by mohlo být, ale stejně se jednou na sebe jen podíváme a usmějeme se. Už chápu, proč ho vidět nechceš. Víš, že kvůli mně v tom uvidíš nás. Pokud se na tenhle skvělej film jednou podíváš, tak mysli na to, že si jednomu člověku udělal život hezčí a ten člověk ti je za to vděčný.

Nechtěla jsem tento dopis dělat příliš dlouhý. Proto existují i dopisy další. Pokud zvládnu poslat tento, jejich obsah uvidíš. V každém z nich uvidíš poděkování, důvod nebo můj pohled na tebe, protože věř nebo ne, lepší osoba, než ty není.

Sbohem.

Navždy tvá J.


P.S. Vždycky tě budu milovat.


Používá technologii služby Blogger.