The most beutiful sunset of my life – Griffith Observatory, Mt. Hollywood Drive

Jak víte, často jsem se vydávala po stopách La La Landu. Už Vás to asi musí štvát, ale ten film pro mě opravdu moc znamená. Rozhodl o tom, že pojedu do LA a to mi kompletně změnilo život. Nebudeme však zatím předbíhat. Tento film mi navíc ukázal můj největší sen a vím, že o tomhle snu sní více lidí.

Jde o lásku. Uvědomila jsem si, že mohu být šťastná kdekoliv, kde jsou ti správní lidé. Lidé, na kterých mi záleží, a kterým záleží na mě. Díky tomu jsem byla také v LA šťastná.

Každé místo může být překrásné. Některá místa jsou hezčí než jiná a některá pro nás mohou znamenat více. Pro mě je takovým to místem Griffith Observatory v LA a cesta k ní. Konkrétněji cesta přes Mt. Hollywood Drive.

Mt. Hollywood Drive je stará, uzavřená, opuštěná silnice, po které jen tak někoho nepotkáte. Občas nějaký zamilovaný pár, sportovce, cyklistu, ale to opravdu jen zřídka. Čím více stoupáte, tím krásnější máte výhled na město i přírodu, a právě tady se natáčela slavná scéna z La La Land a to scéna A Lovely night.

Místo scény poznáte na první pohled, avšak lavičku ani lampy zde nenajdete, byli to jen filmové kulisy. Samozřejmě ani auta tu nejsou, jak jsem již řekla cesta je uzavřená.

Na toto místo jsem se vydala sama. Cesta byla dlouhá, vyčerpávající, neměla jsem vodu, v ruce stativ, kabelku a foťák, na sobě sukni, protože na takovém místě jsem prostě chtěla vypadat romanticky, a i přesto všechno to byl úžasný pocit a krásný zážitek.

Jak již víte jsem senzitivní typ člověka. Dokážu dát celé své srdce do psaní, tance i do jednoho okamžiku a to jsem také udělala. Opravdu hodně mě dojalo, že jsem toto místo našla, a tak jsem plakala štěstím.

Uvědomila jsem si jaké je obrovské štěstí tam stát. Na místě, kde stál můj nejoblíbenější herec. Na místě, kde se natáčel můj nejoblíbenější film. Plakala jsem štěstím, protože jsem přišla právě na čas, abych viděla západ slunce. Pustila jsem si zároveň píseň A Lovely Night a neudržela jsem se a na místě jsem si zatančila.

 Když jsem tento zážitek vyprávěla svým přátelům na La Miradě, kde jsem byla ubytovaná, zeptal se mě jeden blízký přítel, jestli není smutné, že jsem tam byla samotná, jestli není vzácnější sdílet své zážitky s někým dalším. Odpověděla jsem mu, že ne. Občas prostě není možnost sdílet zážitek s někým jiným, a tak je důležité prožít každý okamžik na plno. Avšak ano, když máte k sobě toho správného člověka, jsou tyto zážitky významnější.

To jsem si uvědomila později, a právě díky člověku, co se mě na tohle zeptal. Tento člověk mě naučil opravdu mnoho za krátkou dobu. Udělal z mého života v LA pohádku, možná mě dokonce zatáhl do La La Landu. Právě on udělal můj život kompletní.

Poté jsem začala trávit více času s lidmi kolem sebe a zase jsem se zvládla otevřít. Začala jsem zase důvěřovat lidem a začala jsem milovat své nové přátelé. A tak se moje a Suzanne parta rozrostla o mnoho lidí a stala se z nás rodina. Díky tomu jsem poznala ty nejlepší přátelé, co mi i nyní, když jsem doma, posílají fotky, videa, zprávy a moc mi chybí. Všechny je však navštívím a budu více cestovat. To je to, co chci.

Ten večer však neskončil západem slunce, tento večer končil na Griffith Observatory. Je to docela ještě velký kus cesty od Mt. Hollywood Drive a také blízko Hollywood Sign, takže doporučuji tato místa spojit.Na Griffith Observatory se ve mně však ještě něco zlomilo.

 Když jsem tam dorazila, byla jsem ohromená. Observatoř je tak nádherná, že mi ani slova nestačí. Osvětlení jí dělá ještě větší a bělejší. Přišla mi dokonalá uvnitř i z venku. (BTW je to další bod La La Landu, zde se poprvé Mia a Sebastian políbili. )

Observatoř si můžete projít kolem dokola a je i možnost se dostat až na úplný vrchol observatoře. Na observatoři najdete ten nejkrásnější noční i denní výhled, ze kterého Vám srdce nadskočí. Já zažila oba, první však byl ten noční.

Jelikož jsem byla žíznivá koupila jsem si na vyhlídce jablko a vitamínovou vodu. Jen jsem tam tak seděla a dívala se do dálky. Uvědomila jsem si jak moc tohle město a samotnou Ameriku miluji a už v ten moment jsem věděla, že mi bude chybět a jednoho dne se sem vrátím. Cítila jsem absolutní štěstí a myslím, že to lze vycítit i z fotek.

A právě tady, v tento moment jsem si uvědomila svoje pravé priority, poznala jsem své pravé sny a opravdu pocítila svůj účel. Štěstí nám totiž nezískají ličidla, boty, oblečení, ale chvíle.  Cítila jsem, že takových chvílí potřebuji víc. Potřebuji víc cestovat, víc prožívat, víc se radovat. To je to, co mě naplní. Chci být se svou rodinou, se svými přáteli. Chci k sobě mít někoho, kdo je ten pravý a chci, abychom se o sebe starali. Možná jsem toho člověka poznala, ale zatím mám strach.

Uvědomila jsem si, že má podstata je být tu pro druhé a dělat je šťastnými. Mé srdce je dost velké na to, aby tam bylo dost místo pro všechny. Už vím, že mě nikdo a nic nesrazí. Vybudovala jsem si důvěru k sobě a mám se ráda taková jaká jsem. S Make-upem i bez. Už si nebudu vyčítat, když si zamlsám. Mé tělo je zdravé a funguje a to je důležité. Sport dělám pro zábavu, není to trápení pro postavu. Nenechám se už nikdy od nikoho ponižovat a pokud něco budu chtít tak to udělám, protože rozhodnutí, co děláme sami, jsou ta správná.

Pokud máte sny, jděte si za nimi. Sněte a hodně, protože je krásné snít. Nedělejte nic pro peníze či slávu, ale protože se chcete podělit o to, co Vás naplňuje. Buďte sami sebou a nedejte se, protože jednoho dne ta skládačka Vašeho života bude kompletní a všechno to, co jste si prožili dobré i zlé, to co nedávalo smysl, se najednou projasní a pochopíme, proč se vše takto odehrálo. Nikdy se nevzdávejte a je v pořádku, že při Vaší cestě se budete bát, protože strach je součástí života a bez něj si nebudeme vážit toho, co máme.

A tak jsem si na observatoři uzavřela svou minulost a užívala si přítomnost a pochopila jsem, že můj život už nikdy nebude jako předtím. Tentokrát ta horská dráha jede opravdu jen nahoru a zastavovat už nebude.
Přidáte se?


Vaše Jeina

















Share:

0 komentářů

Používá technologii služby Blogger.