Zaneprázdněný, dokonalý týden

0:34:00
Některé dny bývají plnější než jiné a já popravdě proflákané dny nesnáším. Mnohem raději mám dny plné schůzek, práce, tance, a i nějakých těch večírků. Žiju si něco mezi životem ztracené generace, životem bohému, a přitom jsem tak trochu workoholik.

Je mi sice jen dvacet, ale cítím se lépe, když se můj diář plní a já si tak mohu nejen šetřit na věci, které jsou pro mě koníčkem, ale také potřebou. Asi všichni uznáte, že není nic lepšího než být pořád na cestách, a proto jsem na sobě už od 15 začala pracovat.

V životě jsem udělala spoustu blbostí, ale také spoustu úžasných věcí. Když se vše sečetlo a dalo dohromady, zrodilo se tak něco úžasného a to věřte, nevěřte, zrodil se můj dokonalý život.  Nabrala jsem neuvěřitelnou sílu a vyrovnanost a na výzvy říkám prostě ano.

Na toto přesvědčení přicházím vždy, když zažiju skvělý den jako například včera. Jednu část dne jsem prokecala s Péťou a hodiny uběhly jako minuty. Péťa se mi později svěřila, že se jí líbí, kolik mám vlastně aktivit.

Je pravda, že moje zaměření nemá hranice, a přitom všechny mé aktivity mají dost společného, popravdě hned několik věci. Umění, kreativitu, krásu a komunikaci.

Tento týden jsem se tedy šla podívat na Vysokou školu kreativní komunikace. Na místě jsem přišla hned na několik zajímavých oborů. Pořád sice u mě vítězí Akademie žurnalistiky, ale to neznamená, že přihlášku nedám i někam jinám ne?

Tímto jsme se dostali k rozhodnutí, že po nultém ročníku plném angličtiny jdu na VŠ a pro větší účinnost volím denní studium. Budu se však dál věnovat své práci, ke které mi přibila ještě jedna položka. Touto položkou je splněný sen. Jedná se právě o trenérství.

 Už mám za sebou tři úžasné tréninky s dětičkami, které vede Pepa Baláž. S těmito úžasnými princeznami trénuji něco mezi tancem, herectvím a hlavně mimikou. Děláme různé hry na stmelení týmu, hodně se tak tedy nasmějeme, děláme scénky jak z partičky a včera jsme dokonce nacvičovali kapku toho LA LA LANDU.

Vy, co už mě znáte, víte jak moc LA LA LAND miluji (nebo jste si minimálně všimli mého spamu na všech sítích na tohle téma :D, takže jsem tím nakazila i dětičky). A právě tyhle nadané holčičky budete moci vidět na Pražském majálesu a možná nebude chybět ani Joeland (tedy mi starší, co si taky rádi zatančíme).

Když tohle všechno píšu musím se smát. Navíc nám už zase vylézá sluníčko a já tak začínám mít více energické dny. Se sluníčkem se zrodil i nápad zesvětlit si vlasy a proč tedy čekat. A tak jsem na vlasech začala s pomocí mé kadeřnice pracovat hned v pondělí a volba byla jasná, tmavá blond. Bude to chtít ještě tak jednou obarvit, ale už pondělní výsledek miluji a co teprve, až to bude celé hotové. Chtěla bych to vše stihnout do LA, kam už oficiálně vím, že letím v červenci. Jupíííí!

Takové to věci se nejlépe oslavují s kamarádkami. Ať už u vínka s Týnkou nebo u Matcha Latte s Péťou. Nejlepší Matcha Latte dělá samozřejmě Starbucks, a navíc Péťa má isic, takže za cenu malého nápoje máte velký, což je uznejme fajn.

Hlavní důvod naší středeční návštěvy Starbucks byl však bucketlist. Nechaly jsme si na kelímky napsat BEST FRIENDS (inspirace pinterest :D). Na mě vyšlo slovo BEST, a když barman zakřičel Matcha Latte pro BEST, tak se nepobavil jen on, ale asi celý Starbucks. Poté bylo Friends už méně vtipný, ale neříkejte, že to s kamarádkou taky nechcete? Příště to vidím na nějaká falešná jména, například Rihanna by mi nevadila :D.

Tyhle drobnosti mi prostě umí udělat radost. Z těchto šťastných chvílí žiju. Žiju ze slunce a lásky. Já opravdu miluji spoustu věcí. Přátelé, rodinu, tým, blízké, tanec, cestování, psaní, módu a tím bych rozhodně nemusela končit.

Jsou i chvíle, kdy se jen tak sama procházím s hudbou a pozoruji vše kolem. Pak jsou naopak chvíle, kdy se zase objímám se všemi, co mám ráda (mazlící typ :D). A to vše dohromady tvoří dokonalost.

Tohle štěstí bych však nepoznala bez své minulosti a těch blbostí, nehod a průserů. To všechno vytvořilo můj charakter a osobnost. Každý z těch lidí, co přišli do mého života na chvíli nebo na delší dobu, mě něco naučili ať už byli jacíkoliv. Takže jsem ve finále vděčná i za zlomená srdce, hádky, podrazy. Nejvíc jsem však vděčná za ty šťastné chvíle, které přinesly nekonečno úsměvů.

Teď tu sedím s úsměvem, vděčná a spokojená a věřím, že i chytřejší a už neznám nic, co by mě položilo.

Každý den totiž vychází to kouzelné slunce, i když je za mraky je tu. Přináší nám nový den, nové šance a zážitky. Není čas ztrácet čas, tak mějte jen krásné dny, pro které se rozhodnete a pokud něco chcete vezměte si to (nemyslím tím vykradení luxusního butiku v Pařížské :D). Jen si zvolte Vaší cestu. Cesta je na tom všem totiž to nejlepší.

Já si zvolila, že životem protančím jak v LA LA LANDU.

Vaše Jeina 




















Používá technologii služby Blogger.