Sex ve městě – První série – Co mě naučila? Mé postřehy!

0:42:00
Sex ve městě jsem vždycky milovala, ale musím se přiznat, že jsem ho vždy sledovala jen v televizi. V televizi dávají však tento seriál ve večerních hodinách, a tak mi uteklo spoustu dílů, avšak díky internetu jsem teď Sex ve městě začala sledovat hezky od začátku, díl po dílu a sleduji ho velice pozorně.

Krom děje se soustředím i na módu a zajímavé postřehy si poznamenávám.  A když už jsme v pátek začali o mužích, tak proč nepokračovat. Nyní však z jiného úhlu pohledu.

Na seriálu se mi líbí, že se na muže můžete dívat hned čtyřmi pohledy. Z pohledu Carrie, která píše o mužích dokonce i sloupek a věří v božskou lásku.
Z pohledu Samathy, která je úspěšná podnikatelka a muže využívá jen na sex. 
Miranda zastupuje tu nezávislou ženu, co občas svým stylem připomíná muže a je tedy upřímná a drzá.
A poslední je samozřejmě Charlotte, která přiznejme si to většinu času zastupuje naivitu a dokonalost.

Na každé postavě je vždy něco realistického, a to vždy vytvoří nový a nový konflikt. Tyto ženy tak neřeší jen lásku a sex, ale také trapasy, rodinu, manželství, děti, bydlení a spoustu dalších věcí. Proto není vůbec složité si z každého dílu něco vzít a seriál si postupně zamilovat.

Už v prvním díle přijdete hned ze začátku o všechny iluze. Carrie Vám rovnou objasní způsob života dnešního NYC slovy: „Nikdo nesnídá u Tiffanyho a neprožívá romantický románek. Místo toho snídáme v 7 ráno a snažíme se zapomenout.“

Z celého prvního dílu vyplívá postavení žen ve společnosti. Ženy podle Carrie pracují, cestují, a proto jsou také sami. Proto v tomto díle nastává otázka, proč je tolik báječných žen nezadaných. Chcete odpověď? Bohužel bude pro Vás zklamáním. Naše nezávislost muže sice přitahuje, ale náš úspěch je svým způsobem děsí.

Úspěšné ženy se tak stávají milenkami a krásné ženy to mají ve vztazích těžké. A po mnohých neúspěšných pokusech užívat si sexu jako muži, dostáváme jasný důkaz, že to nezvládáme. Jsme prostě více empatické a tak si sexu neumíme užívat jako muži.

Samantha, to však umí, v každém díle využívá muže jen na sex, a tak může přijít s krásnou myšlenkou: „Ten pravej je jen iluze, musíš si žít svůj život.“ Proto Vám první díl také krásně ukáže základy koketování. Úsměv, vtip, oční kontakt, pochvala – to vše na muže funguje.

V druhém dílu se spekuluje zda-li krása znamená moc. Ze začátku možná, ale po čase chce být muž se ženou, co ho umí rozesmát. Avšak pan božský se stále objevit může, ale i nemusí, není tedy na co čekat, je lepší žít.

Třetí díl mě pobavil hned názvem. Zátoka zadaných sviní. No občas jsme to každá pocítili. Všichni kolem Vás se začali párovat, držet se za ručičky, vášnivě se tiskli na zeď s tisíci polibky a už s nimi nebyla rozumná řeč. Zadaní totiž mění názor na svobodné a leckdy je ignorují.

Ve čtvrtém dílu se Vám snaží děvčata ukázat, že trpělivost přináší ovoce, a to ve všech směrech. Pokud Vám však trpělivost někdy dojde, tak takový polibek pomůže na uklidnění. A pokud není koho políbit, tak je dobré vyměnit jednu vášeň za ještě větší - za boty.

Taky se Vám v tomto díle vyvrátí iluze o zajíčcích. Většinou to s nimi za moc nestojí. Carrie v tomto díle napíše do svého sloupku dvě úžasné věty. „Ze svých minulých kluků jsem vyrostla a do mužů své budoucnosti jsem ještě nedorostla.“ Pokud se Vás tato věta taky týká, tak víte, o čem mluví. Proto má pro Vás Carrie ještě tuto větu: „Všichni muži jsou jako droga, někdy Vás srazí na kolena a jindy Vás přivedou do extáze, vždy to tedy stojí za zkoušku.“

V pátém díle si zaslintáme u módních výstřelků. Protože nákupy dávají prostor kreativnímu podvědomí. Po nákupech však často máme plnou skříň šatů a nic na sebe.

Móda pokračuje i v dalším dílu, kdy má Carrie nádherné, ale vyzývavé šaty, které jsou označené Mirandou jako „Dost odvážný, ale Carrie si to může dovolit.“ Šaty jsou zde označovány jako prostředek k vytváření osobnosti. Což je podle mě pravda, když se v něčem cítíme sexy, tak to jde také vidět.

Tyto dost odvážné šaty však způsobili sex na první schůzce. Nabízí se nám tedy otázka. Je to špatně? Je špatně vyspat se s mužem na první schůzce?

 Rozvíjí se tu názory, že když to myslíš vážně, tak by sex měl být po rande. Charlotte však tvrdí, že by si měl muž počkat až pět rande. Na konci dílu se však ukáže, že milování na první schůzce není kletbou, ale jde o to jaký daný muž je, a že i do milenky se může zamilovat. Když si však počkáte bude to lepší.

V dalších dílech se tedy sex rozebírá čím dál, tím víc. Ukazuje se, že žena by měla počítat, že muži věrní nebudou, pokud si to nedokážou svojí oslnivostí zařídit. To Vám však může udělat v životě zmatek, a když je život matoucí, chce to podle Carrie večírek.
 Na takovém večírku můžete objevit, že svět je plný nekonečných možností a není tedy nad pocit, že máte jen tu jednu.

Na toto však reaguje Samantha, která jednoho muže rozhodně neschvaluje, a tak od ní můžete čekat výroky jako: „Chlap ti maže jen med kolem huby.“ Její výrazy mě tedy občas trochu děsí. Avšak s ní musím v některých ohledech souhlasit. Například, že žena, co se o sebe stará je atraktivní.

V osmém díle budete slintat nad muži v obleku. Já nevím jak vy, ale oblek mi vždy připadá na mužích sexy. Carrie mi tedy podlomila kolena větou: „Proč je někdy víc vzrušující muži uvázat kravatu, než mu jí sundat.“ Něco na tom rozhodně je.

Díky tomu všemu se v dalším díle úplně nabízí pointa, že žena si prostě sama nevystačí. Avšak muž není vždy podle její představy. Mužského sice nejde předělat, ale můžete je oblafnout. Například ho donutit žárlit a rozhodně Vás nemůže mít jistou, to Vám přinese romantické chvilky. Avšak jednou za čas i tak romantika ustoupí realitě.

Dvanáctý díl však musel skončit tragicky. Je to přece konečný díl první řady. A pokud chceme výborný realistický seriál, tak přece neskončí dobře. A navíc, kdyby vše skončilo dobře, tak není z čeho vytvářet nové řady.

Celý tento díl se nese v duchu jedné pointy, která do života rozhodně patří a kdo se jí řídí vítězí. Tato pointa je samozřejmě, že občas (spíše často) je lepší míň řešit, víc si užívat.

Od mužů nikdy nežádejte velká gesta, ani od nich nic neočekávejte, to přináší zklamání a vždy Vám to ublíží.
Když však tyto gesta vyžádáte a něco obřího očekáváte, tak to pravděpodobně opravdu špatně skončí. Právě Carrie je v tomto díle toho důkazem.

 Carrie vyloženě udělala naivní scénku, díky niž přišel rozchod s panem božským. Snění o mužích a romantických scénkách je totiž blbost. Je lepší věřit v sebe, protože to je to nejlepší, co pro sebe můžete udělat.

A pokud jste na dně tak řešení jsou nejlepší kamarádky a cosmopolitan.

Vaše Jeina za pomocí Carrie Bradshaw

P.S. Děkuji za Sex ve městě a už se těším, až zkouknu další řad







Používá technologii služby Blogger.